Istria

Mapa Istria

Istria (Croatian a Slovenian Istra) je největší poloostrov v Jadranu moře. Poloostrov je lokalizován u hlavy Jadranu mezi perským zálivem Trieste a zátokou Kvarner.

Region leží většinou v Istria kraji westernu Chorvatsko. Důležitá města v Croatian Istria zahrnuje Pula (Pola), Poreč (Parenzo), Rovinj (Rovigno), Pazin (Pisino), Labin (Albona), Motovun (Montona), Buzet (Pinguente) a Buje (Buie), stejně jako menší města Višnjan (Visignano), Roč (Rozzo), a broukat (Colmo). Malý řez na severu, včetně pobřežních měst Piran (Pirano), Portorož (Portorose) a Koper (Capodistria) leží ve Slovinsku, a malá oblast zahrnovat město Muggia (Slovenian Milje) patří k Itálii.

Větší geografické rysy Istria obsahují Učka horské pásmo (Monte Maggiore) na východe, řeky Dragonja, Mirna, Pazinčica a Raša, a Lim zátoka.

Slavní lidi jako Dante, Jules Verne, James Joyce a Robert Koch pracoval, psal, navštěvoval nebo byl prostě inspirovaný ' Terra Magica '.

Historie

Natírejte ramen chorvatských měst Istria.

Jméno je odvozeno z Illyrian kmenu Histri, který Strabo odkazuje se na jako živobytí v náboženství. Římani popisovali Histri jako divoká skupina Illyrian pirátů, chráněný těžkou navigací jejich skalnatých pobřeží. To vzalo dvě vojenské kampaně pro Římany konečně podmanit si je v roce 177 př.n.l..

Někteří učenci spekulují, že jména Histri a Istria je příbuzný latinskému názvu Hister, nebo Dunaj. Starověké folktales hlásily — nesprávně — že Dunaj rozdělil se do dva nebo “rozvidlený” a přišel k moři blízko Trieste také jak v černém moři. Popis “bifurkace Dunaje” je část Argonaut legendy.

Po pádu západní římské Říše, region byl vypleněn Goths, Lombards, anektovaný k Frankish království Pippin III v 789, a pak postupně kontrolovaný vévody Carinthia, Meran, Bavorsko a patriarchou Aquileia, předtím to se stalo územím Republica Benátek. To přešlo na Habsburgs v 1797, (vrátit se dočasně k Napoleonovi v 1805 - 1813).

Region tradičně byl etnicky smíšený. Pod rakouským pravidlem v 19. století, to zahrnovalo velkou populaci Italů, Croats, Slovenes a nějaký Vlachs/Istro-Romanians a Serbs. V 1910, etnické a lingvistické složení bylo kompletně mícháno. Podle Rakušana sčítání lidu vyplývá, ven 404,309 obyvatelů Istria, 168,116 (41.6%) mluvil Croatian, 147,416 (36.5%) mluvil italsky, 55,365 (13.7%) mluvil Slovenian, 13,279 (3.3%) mluvil německy, 882 (0.2%) mluvil rumunský, 2,116 (0.5%) mluvil jinými jazyky a 17,135 (4.2%) non-občané, který nebyl požádán o jejich jazyk komunikace. Během posledních desetiletí Habsburg dynastie pobřeží Istria profitovalo z turistiky uvnitř Říše. Bytí jedno ze zemí prohlásených Itálií (irredentism), Austro-maďarská vláda povzbudila stěhování dalších Slovanů do regionu aby se snížil Istria je Italianism.

Po světové válce já, Istria přešel od rakouského Habsburg pravidla k tomu Itálie. Následující nacistické zaměstnání během 2. světové války zhoršovalo tradičně tolerantní rasové vztahy.

Po konci druhé světové války, Istria byl přidělen do Jugoslávie, kromě malé role v rohu severozápadu to tvořilo Zone B formálně nezávislý Free území Trieste; nicméně Zone B byl pod jugoslávskou správou a po de facto rozpuštění Free území v roce 1954 to bylo také začleněné v Jugoslávii. Jediný malé město Muggia, se blížit k Trieste, být díl Zone zůstal s Itálií. Během a krátce po druhé světové válce velké množství Italů, byl zabit v foibe masakrech, oba v Istria a v Kras/Carso oblast obklopovat Trieste. Po poválečná léta strach z jugoslávského komunistického režimu, následoval skutečný, krutý, tlak jugoslávskými autoritami vyústil v téměř všichni Italové opouštět Istria. 1956, když poslední vlna exodus byl dokončen, Istria prohrál o polovině jeho populace a velké části jeho společenské a kulturní identity. Drama zažité Italy v Istria je nejvíce mocně viditelné v exoduse z Pula, město umístilo na southernmost špičce Istrian poloostrova. Mezi prosincem 1946 a září 1947, město bylo opuštěné 28,000 jeho 32,000 obyvatelů. Většina z nich odešla v bezprostředních následkách podepsání pařížské mírové dohody 10. února 1947, který postoupil Pula k Jugoslávii. V citovém výlevu zoufalství, některá vyhnanství brala s nimi ne jediný jejich věci ale také jejich mrtvý. Exodus z Pula, jediný organizovaný exodus z Istria, přijal široký mezinárodní tiskový přenos. Některá známá poválečná vyhnanství od Istria zahrnují řidiče závodu Mario Andretti, zpěvák Sergio Endrigo a boxer Nino Benvenuti. Následovat exodus, oblasti byly urovnány s další Croats, Slovenians a minutové množství jiných jugoslávských národností jako Serbs nebo Montenegrins.

V nové federální republice Jugoslávie, Istria byl rozdělen mezi republiky Chorvatska a Slovinsko, následovat etnické dílky. Po breakup Jugoslávie v roce 1991 toto administrativní pododdělení se stalo hranicí mezi nezávislými státy. Protože Chorvatsko je první multi-volby strany v roce 1990, oblastní strana Istrian demokratické shromáždění (Istarski Demokratski Sabor nebo Dieta Democratica Istriana) souhlasně přijal absolutní většinu hlasu a zachoval postoj často opačný k vládě v Záhřebe s pozdravy jejich krajské autonomii.

Tam je dlouhá tradice tolerance mezi lidmi, kteří žijí tam, bez ohledu na jejich národnost, a ačkoli mnoho Istrians dnes je etnický Croats, silná oblastní identita existovala za ta léta. Chorvatské slovo pro Istrians zní Istrani, nebo Istrijani, druhé bytí v místní čakavian dialekt. Termín Istrani je také použit ve Slovinsku. Dnes italská menšina je malá, ale Istrian kraj v Chorvatsku je dvojjazyčný, jak jsou velké části Slovenian Istria.

Ethnicity

Jak s mnoha jinými oblastmi v bývalý Jugoslávie, obyčejná pojetí o ethnicity a národnosti propadnou když platil o Istria. Diskuze o Istrian ethnicities často používají slova “Ital,” “Croatian” a “Slovenian” popsat charakter Istrian lidí. Nicméně, tyto požadavky jsou nejlépe dohodnuté jako “národní vztahy” to může existovat v kombinaci s nebo nezávisle lingvistický, kulturní a historické atributy.

V Istrian kontextech, například, slovo “Ital” může právě jak snadno se odkazovat na potomka přistěhovalců ze Sicílie během Mussolini období jako to může se odkazovat na autochthonous mluvčí benátského jazyka jehož předchůdcové v náboženství se prodlužují zpátky do založení benátské republiky. To může také se odkazovat na Istrian Slovany, kteří přijali pozlátko italské kultury, zatímco oni odstěhovali se z venkovský k městským oblastem, nebo od farem do buržoazie.

Podobně, národní síly prohlásí Istrian Slovany podle místního jazyka, tak to reproduktory Čakavian dialekty jsou zvažovány chorvatskou vládou být Croatians a mluvčí Kajkavian dialektů jsou zvažováni slovinskou vládou být Slovenians. Mnoho Istrian Slovanů zvažuje sebe jednoduše být Istrians, s žádným dalším národním vztahem. Jiní zvažují sebe být vlastenecké členy větších národů.